Bububu Denný aneb kam mizí ten tvrdý chleba???

14. ledna 2010 v 18:47 | Pitrísek a Denný |  naše kecy
ahojky lidi...
Tak to vypada, že mi začína hrabat čím dál víc... Nu zejtra se konečně dozvím co že mi to vlastně je... Ale teď už k článku. Tohle vám prostě sem musim napsat, ať se taky pobavíte nad mojí debilitou.....

PEREX↓↓

Tohle vše začalo v pondělí kolem půl dvanáctý večer. Jako obvykle jsem stravila zhruba hodinu ve vaně. Kvůli mímu ujetýmu bratrovi si musím zamykat pokoj, ikdyž jdu třeba len na záchod... No to ej na dlouho... Celá šťastná si to zamířím do pokoje, odemknu dveře, stáhnu s postele deku a zalezu si do peřiny. Znáte to, když si vlezete do postele, peřina je chladná až po chvíli se ohřeje. Jenže ejhle! Peřina byla příjemně zahřátá! Ale jakto?! Vždyť pokoj byl zamčený a v posteli jsem neleža, než jsem se šla vykoupat. Samozřejmě mi začala fantatie šíleně pracovat, takže mě napadlo jen jediný: UMĚ V POKOJI STRAŠÍ!!!!! No po chvíli mi to přišla jako docela velká zhovadilost, a nebo mi prostě len hrabe z toho, že jsem takovou dobu doma... Nu zachvíli jsem usnula (okey, tohle je taky dost divný - usínam minymálně dvě hodiny!!).
Nastalo uterní ráno. Jako obvykle šla do obýváku, kde jsem dala Besině pamlsky (Besina = moje malý chlupatý zlatíčko). Jako obvykle se mi s chutí zakousla i do mých prstů. Vzala jsem prášek (!!!Tohle doporučuji všem, kteří mají staršího psa!!! Kupte svýmu mazlovi Alavis 3, je to kloubní výživa pro psy, zároveň potlačuje bolest! Fakt to pomáhá) Uřízla jsem kus párku a ohřala ho. Nu jelikož máme u topení kýbl se suchým chlebem, tak jsem chtěla udělat aspoň trochu strouhanky. Jenže ejhle! Čtvrtka kýble se doslova vypařila. Zmateně zavrtim hlavou. v pozdějších hodinách jsem se zeptala rodičů a bráchy, jestli si brali nějakej ten chleba, ale nebrali... Nu zase nastal večer, já jsem strávila zase hodinu v koupelně, odemknu, složim deku, zalezu pod peřinu... A... Postel zase vyhřátá! Mě snad už opravdu hrabe!! No nakonec jsem usla, přičemž mě vzbudili divný zvuky z chodby... Njn starej barak mno...
Nastala středa a zase jsem šla dát psovi pamlsky, prašek schovaný v párku, kouknu do kýble a... Zase o kus prazdnější!! Ne tohle už opravdu nemá obdoby! Zmateně jsem odkráčela do svého pokoje... Večer se opakovala obvyklá hygiena... Při čištění zubů jsem si vzpomněla, že jsem nezamkla pokoj... Ou... No snad mě nenavštíví bratřík... Pomyslela jsem si. Vyjdu na chodbu, zadívám se na dveře. Byli pootevřený. Rychle jsem nakráčela do pokoje, s prominutím nasraná, že brat je zase u mě. Prudce praštim do vypínače v pokoji, abych si rozsvítila. Zavřu dveře, rozhlídnu se po pokoji a... Bracha nikde!! Zato deka s postele se válela na zemi a pod peřinou se něco hejbalo!! Bože takový šok!!! Srdce mi šíleně tlouklo, dušička malinka, mysl mi radila vzít do zaječích. Pod peřinou se začali ozývat takový divný zvuky. Jakoby frkání. Peřina se čímdál víc prudce pohybovala do všech stran. Zděšeně hledim na to místo, kde se měl nacházet údajný bubák. Najednou se z pod peřiny ozve hlasitý frknutí. Poté nasledovalo rrytmické bouchání do zdi. V tuhle chvíli jsem měla pocit, že mi strachem snad pukne srdce. najednou z pod peřiny začalo vylézat něco černýho. Zděšeně jsem zaječela. já krá*a jsem si ale při mim naštvanym nástupu do pokoje zabouchla dveře a jelikož při snaze útect před tim strašlivim s čímsi černým, jsem vrazila do těch dvěří. zděšeně se otočím, abych zjistila kolik mám ještě času na útěk. No nejdřív jsem si připadala jako naprostý idiot! S pod peřiny na mě koukala Besina a vrtěla při tom ocasem!! Muj ohromný strach se změnil ihned na výbuch smíchu! Mno máma přiznala, že Besinku při zjištění odemčeného pokoje pustila ona. Takže už byla zahada vyhřáté postele odhalena. To jsem si aspon mylslela. Později večer jsem nad tím tak přemýšlela, Dneska byla u mě Besinka, ale jak by se mohla dostat ke mě předešlí noci, když jsem jediná kdo má u sebe klíč od mého pokoje? Navíc ani neni náhradní klíč! takže to není odhalený... a navíc... Kam pořád mizí ten suchý chleba, když ho nikam nikdo nenosí?
Dneska jsem vstala kupodivu už v osm ráno! vzala jsem plsíky a šla za Besinkou do obýáku. Vejdu, zaposlouchám se do podivných zvuků, které se nesly z kuchyně. Tiše vejdu do kuchyně a zadívám se na kýbl s chlebem. u něj seděla Besinka a ládovala se právě tim suchym chlebem. "Besí!" houknu na ní. Zmateně se otočí a běží mě přivítat s kouskem chleba (Kousek to zrovna nebyl... Byl celý krajíc!). Tak a teď už vym že chleba si vzala na starosti Besinka. Njn já už jsem si zvykla na podivný chutě našeho zvířete - žere i zelí a nakladaný okurky . Dokonce mi už sežrala i vařennou cibuli!
Tak to vidíte, co mi to moje malí chlupatý zlatí dělá, ale na druhou stranu - život bez ní si ani neumim představit :)... Pořád nevím, jak se mohlo stát, že jsem měla vyhátou posltel aniž bych v ní ležela a nikdo se ke mě do pokoje nemohl dostat... no co... aspoň mam co na práci :)...
Tak pá Vaše Denný
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 9pitris | Web | 14. ledna 2010 v 19:25 | Reagovat

XD jaj besinka strašidlo takový malý hnědý chlupatý nic a ty kvůli ní málem rozboříš barák XD co řeknou sousedi? kdyby tě slyšeli já bych si myslelal že tě vražždí XD

2 Denný Kowarowá → spoluadminka tohoto blogu | E-mail | Web | 14. ledna 2010 v 19:27 | Reagovat

Sousedi ? Ty už sou zvyklí že sem tam zaječim až jim vstavaj chlupy/vlasy na hlavě :D:D... Sice malí a chlupatý, ale malem mě zabila!!! Takovej šokyng  :D

3 Ančulka | Web | 15. ledna 2010 v 16:56 | Reagovat

Přijť ke mě na blog na "párty"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama