yunjae

15. června 2012 v 12:45 | Pitrísek a Denný |  Other K-POP
Otevřel jsem skříňku, abych si vytáhl učení na další hodinu. Když v tom jsem si všiml, že na učebnici biologie je malinkatý lísteček. Na první pohled nenápadný jenže obsah toho lístku mi vařil krev v žilách. Stálo tam- nezapomeň mi vypracovat úkol z matematiky spěchá to!
Už zase? To nemá nic jiného na práci kromě toho že mě pořád šikanuje? Co pak jsem jeho hračka?
Tak co dostal jsi můj vzkaz?
Pronesl muž kterého ze srdce nenávidím.
Co chceš Yunho?!? Řekl jsem uštěpačně.
Yunho mě od doby co jsem přestoupil na tuhle školu šikanuje. Musím za něj dělat úkoly jinak by mě zmlátil. Teda ze začátku mě mlátil že jsem byl už několikrát v nemocnici se zlomenými žebry ale pak mu asi došlo že takhle to dál nejde a že by mohl mít problémy protože se o to začla škola zajímat. Bydlel jsem sám takže rodiče o ničem nevěděl i ale učitelé začali být podezřívaví. Ale yunho si nedal pokoj. Přestal mě sice mlátit ale našel si jinou zálibu. Musel jsem za něj dělat úkoly jinak by mě zase zmlátil. A jelikož už je to nějaká doba co jsem byl v nemocnici tak by to nikdo neřešil a já mám své tělo rád tak mi nezbývá nic jiného než ho poslouchat a dělat mu ze sebe služku.
Co chci? Copak si to nečetl?
Četl ale nemám čas mám dost svých úkolů promiň. Řekl jsem, zavřel skříńku a odcházel jenže yunho byl asi jiného názoru.
Á slyšel prý se tvůj prospěch hodně zhoršil stalo se něco? Zeptal se yunho a šklebil se na mě.
Stalo? Ty se mě ještě tak hloupě ptáš? Dělám úkoly za tebe a nemám na svoje vlastní čas! Já na rozdíl od tebe se chci dostat na školu a někam to dotáhnout! Nejsem jako ty! Měl jsem už toho dost celou tu dobu co jsem mluvil na yunha jsem na něj křičel a bylo mi jedno že se na nás kouká celá chodba.
Ty malej spratku! Zakřičel na mě a natáhl ruku že mi jednu vrazí jenže já už to čekal a tak jsem se skrčil a hned na to jsem utekl do třídy.
Yunho zůstak stát na místě a jen se koukal na mizející siluetu Jaeho.
Ty jeden….
Celý den jsem se yunhovi vyhýbal a když už jsem ho potkal tak jsem jen sklonil hlavu a nevšímal jsem si ho. Nechtěl jsem ho vidět načež s ním mluvit ale to by nebyl yunho aby mi dal chvilku klidu. Po škole když jsem procházel školní bránou abych se dostal domů jsem potkal yunha. Stál opřený o zeď a nejspíš na někoho čekal a ten někdo jsem byl nejspíš já. Protože hned jak jsem kolem něj prošel šel ke mně a chytl mě za loket až jsem sykl bolestí.
Co je? Co chceš? Řekl jsem zvýšeným hlasem.
Co chci? Ten úkol který si mi měl dát před dvěma hodinama !
Úkol? Aha úkol! Tak tady máš. Vytáhl jsem z batohu zelené desky a hodil jsem je po něm a hned na to mi vrazil pěstí. Nečekal jsem to a tak se není čemu divit že jsem spadl na zem.
Au řekl jsem jen a promnul si bolavé místo.
Jsi netvor! Zakřičel jsem na yunha, zvedl se a utíkal. Za sebou jsem slyšel jeho řev ale odmítal jsem se zastavit a poslouchat jeho urážky na mou hlavu. Měl jsem toho dost. Běžel jsem jak rychle jsem mohl. Doma jsem si zul boty, udělal si oběd a hned po tom jsem šel do sprchy. Chtěl jsem ze sebe shodit ten vztek. Ten kluk byl jediný který mi dokázal pít krev. Jeho přítomnost mě ničila. Nechtěl jsem ho vidět a tak jsem zůstal do konce týdne doma. Ležel jsem v posteli a jen tak jsem přemýšlel o svém životě. Celý týden jsem byl doma sám. Neměl jsem žádné přátelé a tak se není čemu divit že se u mě nikdo nezastavil ale v pátek večer někdo zazvonil. Nevěděl jsem kdo to je protože poslíček a pizzou tu už dávno byl a tak jsem šel ke dveřím otevřel jsem je a zůstal stát na místě. Ve dveřích stál yunho a hned se pozval dál aniž by čekal na vyzvání. Stál jsem jen na místě a přemýšlel co mám dělat je tu určitě aby mě zmlátil jelikož jsem mu nevypracoval úkoly. Bál jsem se tak moc jsem se bál. Když je yunho naštvaný je nelítostný. Podíval jsem se na něj a on mě propaloval pohledem. Přišel ke mně, zabouchl dveře, chytil mě za ruku a odtáhl mě do obýváku kde mě hodil na gauč.
Proč si tady? Řekl jsem tiše. Bál jsem se, že bych ho mohl vyprovokovat a pak by mě tu rozporcoval na místě. S nožem to umí viděl jsem ho jak se ohání skalpelem na hodinách biologie když něco pitváme a nechtěl bych dopadnout jako ta žížala.
Proč jsem tady? To myslíš vážně?!?
No asi ano.
Jsem tu abych se podíval jestli si v pořádku.
Cože? To myslíš vážně?
Jasně že ne jsem tu abych ti rozbil držku měl si za mě udělat úkoly ale co si udělal? NIC! Žádný si neudělal a mě nechal ve štychu víš jak mě doma seřvali že sem si zase zhoršil prospěch? Že sem se na to vys.al?
Tak proč si je neuděláš sám? Já nejsem tvoje služka. Nemůžeš si se mnou hrát jak se ti zamane. Nemůžeš mě mlátit kdykoliv ti něco nevyjde a jsi naštvaný. Jsem člověk abys věděl! Křičel sem na yunha a brečel zároveň.
On se jen zvedl přešel ke mně a dal mi pěstí. Zamotala se mi hlavu. Šáhl jsem si na pusu a podíval se na prsty na kterých se třpytila moje krev.
To jestli si člověk nebo ne mě nezajímá já chci jen aby si za mě dělal úkoly!
Proč já? Proč sis nevybral za oběť někoho jiného?!
Protože ses mi líbil!
Cože sem se ti?
Líbil jaejoongu! Miluju tě.
Ty zvrácenej hajzle zmlátíš mě do bezvědomí, zlomíš mi několik žeber, okrádáš mě o peníze, šikanuješ mě a děláš si ze mě služku a teď mi říkáš jak moc mě miluješ? Strč si to někam!
Samozřejmě že si to někam strčím. Do tebe!
Eh?
Musím tě potrestat za to že sem byl před rodiči za idiota a neměl jsem udělány práce do školy.
Yunho …
jen co to dořekl tak do mě strčil rukama a já zapadl do gauče. Obkročmo si na mne sedl a pouty kterých sem si ani předtím nevšiml mě spoutal. Nevěděl jsem co mám dělat a ani co očekávat ale bál jsem se a tak mu jen nadával a řval na něj ať ze mě sleze že to není žádná legrace načež mi odpověděl že si nehraje a jazykem mi přejel po uchu. Já se jen otřásl odporem.
Co ty na to jae pohrajeme si?
Hraj si sám a mě do toho nepleť! Slez ze mě a vypadni.
No jak si přeješ. Vzal šátek a svázal mi tím oči.
To aby si z toho měl větší požitek zlato.
Yunho vsál od úst jaeho ušní lalůček a rukou mu přejížděl po těle. Jae jen odvrátil hlavu aby nebyli vidět jeho slzy které mu vytékali z očí.
Nabízíš mi více prostoru? Díky zlato. Dodal yunho a jen se usmál. Jazykem si mapoval cestičku na jaeho krku. No tak jae spolupracuj. Řekl yunho a podíval se na jaeho. Usmál se avšak úsměv mu z tváře rychle zmizel když si všiml drobných slziček třpytící se na jaeho tváři.
Jae nebreč prosím já ti nechci ublížit..
Vyjmečně.
No máš pravdu vyjmečně ne. Nikdy sem nechtěl ale nevěděl jsem jak se k tobě dostat a když jsem se doslechl že tě chce nějaký kluk zbít protože se do tebe zamilovala jeho holka tak jsem tě raději zbil já. Ale trochu sem to přehnal a ty jsi skončil v nemocnici. Chodil jsem tě navštěvovat ale přišel jsem vždycky když ty jsi spal, aby si mě neviděl a tak jsem si sedl na křeslo a jen tě sledoval.
Takže to ty jsi mi tam nosil ty květiny a obědy?
Jo J řekl a usmál se
Ale yunho nemusel si mě zmlátit
Promiň jae ae já nevěděl jak jinak se k tobě dostat a nenapadlo mě nic jiného jak tě chránit. Moc mě to mrzí jae kdybych ti to mohl nějak vynahradit.
No něco by se asi našlo.
A co? Řekni udělám cokoliv.
Sundej mi pouta a rozvaž šátek .
Tak dobře.
Yunho vstal z jaeho sundal mu pouta a rozvázal šátek.
Tak a co dál? Zeptal se a roztomile usmál. Jae jen vykulil oči nevěřil tomu co teď viděl. Yunho se usmál. Poprvé v životě viděl yunha usmát se a málem se mu podlomila kolena ale to nemohl.
Ptáš se co budeme dělat teď? Řekl svůdným hlasem jae.
Ano.
VYPADNI A TO HNED! Zařval jae na yunha
Eh? To jako vážně jae?
Jo! A co sis myslel? Že tě nechám si se mnou dělat co budu chtít? Si normální?
Jae já to tak nemyslel teda myslel mám tě vážně rád.
Tak pokud mě máš rád jak sám říkáš tak koukej vypadnout z mého domu!
Dobře.Řekl yunho . Sklonil pohled k zemi došel do předsíně ještě jednou ze zadíval na jaeho kterému se třpytili slzy v očích. Yunho si jen povzdechl chytil kliku a odešel.
Hned na to se Jae sesunul k zemi. Místností se ozývali tlumené vzlyky.
Celý příští týden se jae ve škole vyhýbal yunhovi a když s ním chtěl yunho mluvit tak ho prostě ignoroval nebo utekl.
Tak a mám za sebou další týden bez yunha. Další týden bez dělání jeho úkolů a konečně mám čas pro sebe.
Bylo už pozdě večer když se jae vracel domů. Procházel přes park když tu najednou se za ním ozvaly kroky. Nezastavoval a naopak ještě přidal na tempu. Když už si myslel že se toho pronásledovatele zbavil tak ho na strom přišpendlili něčí ruce.
Eh co to?
Ale koho pak to tu máme ? řekl něčí hlas
Kdo ste a co po mě chcete? Zasýpal jae.
Kdo sme tě nemusí zajímat a co chceme? TEBE kotě! Trošku si pohrajeme co ty na to říkáš?
Nesouhlasím.
Máš smůlu nemáš na výběr. Chlápek co to dořekl do mě začal kopat a strhávat mi oblečení. Kopal jsem a mlátil kolem sebe rukama i nohama. Chtěl jsem pryč a to hned. Nechtěl jsem aby si mě vzal nějaký divný týpek na stromě.
Pusť mě! Prosím.
Ale ale co pak to tu máme? Ty pláčeš? Ale no tak chlapče si přece velký ne? Jen si s tebou pohrajeme a budeš zase volný. Tak buď tak hodný a nebraň se ano? Ať to máme rychle za sebou.
Najednou někdo jaemu strhl košili z ramen a zakousl se mu do ramene. Jae zařval bolestí a na tváři mu přistála facka.
Ticho buď ty děvko jedna!
Hey ty! Přestaň!
Ten hlas ten já přece znám. Je to yunho. Otočil jsem hlavu abych se podíval zda je to yunho nebo ne a viděl jsem yunha jak se pere asi se dvěma kluky. Vypadá naštvaně a ustaraně zároveň. Zachytil jsem jeho pohled a pak jsem dostal další facku která byla natolik silná že jsem upadl do bezvědomí.
Zbudil jsem se v cizím bytě s obrovskou bolestí hlavy. Sedl jsem si a rozhlédl se kolem sebe. Nevím kde to jsem a raději to ani vědět nechci. Šáhl jsem si na hlavu a promnul si bouli na ní. Podíval jsem se ještě jednou kolem sebe a všiml si že vedle postele spí na židli nějaký kluk. Bál jsem se ho protože jsem nevěděl co od něj očekávat a kdo to je ale zvědavost mi nedala. Vstal jsem a natáhl opatrně ruku k tomu podřimovači. Osoba se náhle oklepala a zvedla hlavu.
Yunho? Řekl jsem nevěřícně
Och jae už jsi vzhůru? Bál jsem jsem se o tebe. Spal jsi dost tvrdě a abych byl upřímný tak ani nejsi moc lehký. Řekl a usmál se.
Co tady dělám?
No na nic si nevzpomínáš? Řekl a zadíval se na mě.
Um ani ne měl bych?
Zkus přemýšlet jae co si dělal včera a co si jako poslední pamatuješ?
No šel jsem parkem a pak si pamatuju nějaký storm a nějaké chlapi ………. Yunho snad mě…
Neboj se jae nic se ti nestalo teda kromě té boule na hlavě a té modřiny na rameni.
Ale jak si se tam dostal? Zeptal jsem se se zájmem.
No jae abych byl upřímný tak od té doby co jsem opustil tvůj byt jsem tě sledoval a hlídal tě. Ještě štěstí že jsem tě včera sledoval ale přišel jsem pozdě.
Pšt no tak yunho kdyby si mě nesledoval a nešel za mnou tak by mě mohli… no však víš.
Ty se na mě jae nezlobíš?
Nezlobím teda trošku jo ale za ten včerejšek se na tebe zlobit nemůžu.
Takže?
Takže co yunho?
No nezasloužil bych si něco dostat?
Něco a co si jako pod tím slovem něco představuješ?
Co takhle pusu.
Pusu.
Jo pusu J
Já ti nevím yunho.
Ale no tak jae je to jen pusa nic víc po tobě chtít nebudu a nic ti neudělám to ti slibuju.
Tak dobře když to říkáš yunho.
Naklonil jsem se k yunhovi a dal mu pusu na tvář. Odtáhl jsem se od něj ale vzápětí sem byl přišpendlený yunhem k posteli.
Co to děláš yunho?
Promin jae vážně mi to promin nechtěl jsem.
To nic nic se neděje.
To myslíš vážně?
YopJ Jae zvedl hlavu a políbil yunha.
Miluju tě yunho.
Taky tě miluju jaejoongu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama